Pochcánek (2023)

Mužům stále patří privilegovaná pozice. Přesto do mediálního prostoru čím dál víc proniká pojem „krize mužství“, dochází k rozvolňování rolí a růstu nejistoty, co dnes vlastně znamená být mužem. Danou otázku si klade i režisér Jan Hušek. Do třinácti let se počůrával, čímž si vysloužil nelichotivou přezdívku z názvu filmu. Ve svém otevřeném videodeníku zachycuje fyzickou a duchovní transformaci při cestě od kluka k muži. Vrací se do lesů i ke kořenům dětských traumat. Kameru při tom otáčí jak na sebe, tak na různé učitele nebo svého otce. Možná znakem dospělosti nakonec není přepjatá mužskost, ale přijetí vnitřního pochcánka.